pátek 29. března 2013

Smoked Salmon Rolls

Rolky s uzeným lososem...to je vlastně  takový můj malý upgrade svítku do polévky....
mám ráda různé zavářky do polévek a svítek úplně nejradši..krásně voní a je plný bylinek....když recept trochu poupravíte získáte báječnou sytou večeři ...každý kdo je u mně ochutnal chtěl recept tak tady je !

Pro 3 osoby (2 rolky na osobu) potřebujete :

Těsto na rolky:

200 ml mléka
3 žloutky a jedno celé vejce
140 g polohrubé mouky
špetku prášku do pečiva
sůl
špetku muškátového oříšku
čerstvé bylinky (pažitku, petrželku, citronový tymián, oregano) - velmi jemně nasekané
olej na smažení

Na náplň: 

200g uzeného lososa plátky
1 krabičku smetanového sýry philadelphia (přípdně gervais nebo lučinu)
1 kysanou smetanu
bylinky, sůl, pepř
 kopr na ozdobení


  Nejdříve si připravte náplň.
 Plátky lososa pokrájejte na menší proužky. 
V míse smíchejte sýr philadelphia, polovinu kelímku kysané smetany, sůl, pepř bylinky. Pokud je náplň příliš hustá přidejte víc kysané smetany .
Pokračujte přípravou těsta na rolky. 
Smíchejte všechny ingredience na těsto v míse pomocí metličky. Těsto by mělo být hustší ale pokud je tuhé příliš přilijte do něj ještě trochu mléka. Rozpalte pánev s trochou oleje na smažení  a usmažte silnější palačinky.
  Ještě vlažné potřete sýrovou  náplní a poklaďte plátky lososa. Srolujte jako roládu a v polovině překrojte . Ozdobte snítkou kopru a třeba kopečkem zbylé kysané smetany. Podávejte se zeleninovým salátem.
                                Bon Appetit !









středa 27. března 2013

Le Camille

  O tomhle novém podniku na smíchovském Andělu (Štefánikova 8/330) se nikde zatím nedočtete. Le Camille nemá www stránky ani profil na facebooku - zatím. Ale to krásné bílé obložení obdchodu/bistra nelze  minout. Interier voní novotou a uvnitř je útulno. Bohužel se zde neposadíte k dispozici jsou pouze bistro stolky a pult u zdi tzv.  na stojáka. Sortiment nabízí  ke snídani čerstvé fresh šťávy, jogurty s ovocem a domácí chléb s bylinkovým tvarohem a lososem, pečeným masem nebo se škvarkama. Můžete si zde koupit různé druhy chleba od pekaře, který své výrobky nabízí i na farmářských trzích v Praze. Desertů není velký výběr. Ve vitrině byl jeden kousek čokoládového koláče,  croissanty a ve sklenicích různé druhy cookies. Trošku okoukaný sortiment. Ale denně zde nabízí polévku, quiche a domácí těstoviny. Na  druhu kávy se můžete domluvit s prodavačkou. Pozor zapomíná dát vám lžičku. Všechno co nakoupíte si můžete odnést domů nebo do práce. V sortimentu jsou i fancouzská vína a čokoládové lanýže Mathez. Obsluha je milá. Ceny rozumné. Cenovky psané rukou každá jiná. Otevřeli před týdnem a až se vše zaběhne a vypiluje bude to dobrá alternativa rychlého občertvení a slušné místo pro nákup pečiva, snídaně nebo oběda.






neděle 24. března 2013

U Svatého pole


  Dnes jsem obědvala v restauraci, která mi po dlouhé době udělala radost.  U Svatého pole v Klecanech.
  Mám trochu výhrady k interieru a venkovní výzdobě ale když se budete soustředit na obsluhu a kvalitu jídla zapomenete, že nejste třeba v horské chatě. Protože já si při vstupu připadala jako v horské boudě kam jsem si přišla zout lyžáky a dát si grog. Kostkované závěsy,  ubrousky a dřevěný interier mi prostě připoměl lyžovačku. Ale pozor uvnitř je vyškolený, milý a velmi pozorný personál. Jídlo vaří z česrtvých surovin a výběr je napsaný na několika tabulích nad barem. Pečou si vlastní kváskový chléb a báječné houstičky. Chleb voněl tak, že jsem si ho koupila domů  (25,-Kč/bochník) a už z něj nic nezbylo. K obědu jsem si objednala: hrachovou polévku, smaženou jelení kýtu s bramborovou kaši.  Porce byla velká podávaná na nahřátých talířích. A jídlo chutnalo velmi domácky. Káva podávaná s vodou na tácku jako v nějaké lepší kavárně. Aniž bychom si objednali dostali jsme předkrm pozornost podniku - krásně vydušené vepřové maso na cibulce  s plátkem chleba chutnalo jako paštička. Ke kávě nám byl nabídnut dezert. Nevybrala jsem žádný a přesto mi byl naservírován krásný domácí čokoládový lanýž opět jako pozornost podniku. K dispozici jsou k prohlížení kuchařky od vydavatelství Slovart takže než vám přinesou jídlo což bylo opravdu za chvilku můžete snít o italských, španělských nebo francouzských dobrotách. Personál se snaží vyhovět každému přání a ještě si s vámi ochotně popovídá o receptech. Ani se mi nechtělo odejít a určitě se tam brzy vrátím. Dle sdělení personálu se tato restaurace bude v nejbližších dnech stěhovat do nových prostor v Klecanech tak nezbývá než věřit že změnu dozná i interier podniku a kuchyně zůstane nadále v takové kvalitě. Dávám palec nahoru ! 



http://www.svate-pole.cz

Kouzlo kuchyně Čech a Moravy

  Po skončení kurzu pečení jsem neodolala a v PRAKULU si koupila další kuchařku do své sbírky asi tak 120 v pořadí.  Jmenuje se Kouzlo kuchyně Čech a Moravy aneb dědictví našich babiček. Dokonale  propracovaná a obsáhlá kuchařská kniha Romana Vaňka z dílny Pražského kulinářského institutu. Do detailu popisuje více než 200 receptů české a moravské kuchyně řazené do 17 ti sekcí. Kuchařka obsahuje více než 500 špičkových fotografii, které vás krok za krokem dovedou k dokonalým domácím pokrmům. Kniha svým zpracováním nadchne úplné amatéry ale i profesionální kuchaře. Kniha v mojí knihovně  bezpečně zaujme své čelní místo. Pravdou je, že se snažíme vařit moderně a trochu zapomínáme na recepty jídel které nám vařily naše babičky když jsme byli dětmi. Tak, že moje poděkování patří Romanu Vaňkovi za jeho poselství příštím generacím.

"Jestli něco opravdu musíme, tak je to jíst a spát....Pojďme dělat to první už konečně pořádně"
                                                                                                                 -Roman Vaněk - předmluva !

Kafka Snob Food


  Cíleně jsem včera navštívila  KAFKA SNOB FOOD na adrese Široká 12 Praha 1.
 Kafka vám nabízí teplé snídaně, obědy a večeře. Můžete si pochutnat na výborné pizze, těstovinách, salátech a různých specialitách autentické  italské kuchyně. Bohatý výběr z nápojového a vinného lístku. Servis TAKE AWAY. A naprosto skvělé italské espresso. Obsluha nemluví česky. Majitelem je Ital. Budete se cítit jako na dovolené do restaurace chodí převážně italská komunita žijící v Praze. Za vynikající espresso zaplatíte 48,-Kč a deserty se pohybují v cenách  od 80,-Kč za kus. Vše je domácí. Cena např. risotta je docela vysoká 220,-Kč. 
Krásný a původní  vintage velmi šik prostor. Budete okouzleni duchem místa.  

http://www.facebook.com/KafkaSnobFood





Festival chutí - vůně jara


  Ochutnejte jaro na festivalu chutí! Vyhlášení šéfkuchaři pro vás připravili výborná tříchodová menu plná sezónních surovin v čele s čerstvou zeleninou, bylinkami a masem z mladých zvířat. Vyberte si restauraci, rezervujte stůl a oslavte příchod jara parádním gastronomickým zážitkem. 
Akce trvá od 18.3 do 14.4.2013.

http://www.alakarte.cz/vunejara/2013 

P R A K U L

  Pražský kulinářský institut je vlastně domeček - vilka v pražském Suchdole, ve kterém se koná velké množství neustále vyprodaných kurzů vaření. Měla jsem kliku a povedlo se mi  přihlásit se do Velkého kurzu pečení minidezertů. Kurz začíná přesně ve stanovený čas. Uvítá Vás kuchař průvodce, který je k ruce po celou dobu kurzu šefkuchaři který kurz vede. Věci si odložíte v malinké šatničce a jde se na to. Můj kurz vedl sympatický  Drahomír Peterka, který  se věnuje přípravě cukrářských výrobků v hotelu Alcron v Praze. Velká kuchyně obsahuje vše co k výrobě potřebujete. Zapůjčí Vám zástěru a od začátku až do konce se pečlivě starají aby vám nic nechybělo včetně nápojů a občerstvení.   Účastníků kurzu bylo 14. Od začátečníků po budoucí majitele cukrárny. Muži i ženy. Dostanete recepty do kterých si děláte poznámky. Můžete fotit a volně se pohybovat po kuchyni. Na stěně jsou umístěny dvě velké televize na kterých můžete sledovat práci šefkuchaře.  Každý recept je předem vysvětlen a proveden šéfkuchařem a následně ho připravují účastníci kurzu.  Na Drahomírovi bylo vidět, že svoji práci dělá rád a hezky o všem co dělá vypráví. Chvílemi ale zapomíná, že vede kurz a začne pracovat rychle a přeskakuje z jednoho receptu do druhého a ke všemu má mnoho poznámek a doporučení. Když neudržíte pozornost musíte se pak hodně ptát. Kurz trvá cca 5 hodin. Domů si odnesete vaše dílo. My jsme se naučili:
  Macarons, odpalované těsto, francouzské košíčky s čokoládovým lanýžem, košíčky s ovocem a krémem a dort s ovocnou pěnou.  Makronky už jsem vyzkoušela doma a věřila jsem že se naučím lepší techniku a taky odstranění popraskání. Technika byla trochu odlišná a  dokonce jsem si vyzkoušela kouzlo cukrových bublin ale makronky mi připadali spíše sněhové než mandlové a některé popraskali také. Odpalované těsto bylo rychlé a krásně se upeklo. Lanýže vyšli nádherně a moc se mi líbilo jejich zdobení a už jdu hledat barvy,  sypání a želatinu na netu. Klasické ovocné košíčky pro mně byli nové pouze v technice potahovaní ovocným želé a specialním cukrem proti vadnutí ovoce. A dort s ovocnou pěnou byl velmi lehký moučník z ovoce, šlehačky a želatiny.
 Pro úplné začátečníky to byla kouzla ve kterých se jedinec mohl ztratit v hluku mixerů, šokérů, konvektomatu a neustálého mluvení. Pro mně to byla příjemná zkušenost a hledání vychytávek které se nikde nenaučíte. Předávání zkušeností je nejlpeší formou výuky. To co si vyzkoušíte vlastníma rukama už ve vás zůstane a budete si to pamatovat. Prostě všechno se jednou může hodit proto přijdu příště znovu.

 výroba macarons



 odpalované těsto

francouzské čokoládové košíčky 




sobota 16. března 2013

Rychlý průlet Smíchovem

  Čas rychle ubíhá a svět kolem nás se mění. Každou chvíli mi někdo z přátel hlásí novinky co se děje na Smíchově.  Smíchov byl mým domovem po dlouhá léta a stále tam tak nějak patřím a cítím se tam jako ryba ve vodě. Tak jsem provedla rychlý průlet tepnou zvanou Štefánikova ulice. 

  První hlášení přišlo o obchodě s makronkami Nos macarons (http://www.facebook.com/NosMacaronsBoutique) je to malý obchůdek se zbožím které vlétlo do čech z krásné Francie a  pomalu  začíná  zaplavovat  Prahu  a mnoho  lidí  je  zkouší  péct  doma. Makronky báječný sladký    pamlsek a stěžejní produkt nového obchodu. Prodejna je maličká s prodejním pultem, který  nabízí mnoho  druhů   této   sladkosti.  Obchod lehce přehlédnete nemá výlohu. Nápad je to jistě dobrý  jen mi prostě chybí ten francouzský   šmrnc. Mimo  makronky  prodejna  nabízí  podivné  tvary svíček což se mi už vůbec nelíbí. Zájemců o sladké potěšení je zřejmě  dost a  tak  si na sebe obchůdek asi vydělá dokud budou přicházet nový zákazníci kteří ještě neměli  štěstí   se  s makronkami seznámit. Část makronek pro tento obchod peče Iveta Fabešová.


  Můj zájem také vzbudilo nové bistro Food Love. Každý z mých přátel má na tento rodinný, která provozují tři ženy  podnik jiný názor. Malé bistro kde je kolem poledne plno a vše co si objednáte si můžete vzít s sebou. Výborný nápad, domácí kuchyně. Ale zklamání z obsluhy která mi nedokázala nic nabídnout a nevěděla jakou mají kávu. Třikrát mi slečna za pultem řekla, že dobrou brazilskou! Tak jsem si připadala jako ve filmu Kulový blesk a jako takový jsem i z bistra vyletěla. Před vchodem se válí mnoho nedopalků a interiér by potřeboval doladit . Uvnitř se hromadí zákazníci ale majitelky sedí u stolečku a horečně řeší problémy dne. Znají se spoustu let a ještě si všechno nestihly povědět.Přesto mají dobře našlápnuto a časem určitě vše zprofesionalizují a bude to fajn bistro na rychlý domácí oběd.


A teď velká smíchovská paráda ! http://www.facebook.com/lahudkarstvisvacek
Lahůdkářství Sváček. Začal malým obchodem na Budějovické, později dalším ve Štefánikově ulici a nyní ve stejné ulici v místě kde byla velká drogerie Teta vzniklo parádní Lahůdkářství. Uvnitř to voní a prodejní pult je nacpaný k prasknutí delikatesami. Vyškolený personál nabízí uzeniny, sýry, víno, těstoviny a množství pochutin. V prodejně se nachází i vinotéka. Říkáte si, že si tady koupíte třeba jen pastu ale domů si nesete o 10 věcí víc ani nevíte jak se vám dostaly do tašky. Prodavači s vámi komunikují což se z obchodů vytratilo a hlavně jim to uvěříte mluví o zboží jako by ho sami vyrobili.

Opustila jsem Sváčkovo království a moje frankofilní srdce poskočilo když jsem uviděla  
 nápis  ...................................Boucherie Francaise ! Štefánikova 46 .......Ale po vstupu do obchodu mi naděje pohasli. Prodavač nezná zboží které nabízí francouzské řeznictví a maso v chladícím pultě vypadalo velmi olezle. Tak nějak neútulno tam bylo. Škoda velká škoda a ve zboží spousta peněz a ani jeden zákazník. Dobrý nápad ale špatný management.
Tím můj výlet po pražském Smíchově skončil. Po neděli se otevře cosi u Camilla a mojí zastávkou bude La Boucherie Moderne v Zubatého ulici. Hodně se toho změnilo. Něco je moc prima něco horší něco celkem k ničemu. To je život a každý máme jiný názor. Dejte  vědět kde jste byli Vy a co Vám chutnalo .



Laboratorio - scuola di cucina


Kurz Lunch & Run


Zvědavost mně dovedla do kuchařské školy vaření  Riccarda Lucqueho.
Kurzy se konají na objednávku v novém ateliéru Laboratorio, Scuola di cucina v Krocínově ulici na Praze 1. Účastníkem se může stát jak úplný „amatér", tak i profesionál, který má zájem prohloubit a zdokonalit své dovednosti. Neznám nikoho ze svého okolí kdo by se tohoto kurzu zúčastnil a tak jsem pro jistotu vybrala polední vaření kurz Lunch&Run. V gastronomických časopisech byl tento kurz prezentován takto: Jdete okolo a máte čas na oběd, přijdte k nám, uvařte si ho, snězte a běžte. Každý den ve stejný čas. Když jsem takový druh kurzu hledala nebyl vypsán ani jeden. O týden později mi přišla zpráva s nabídkou pátečního kurzu. Odeslala jem přihlášku a téměř do posední chvíle jsem nevěděla co budu vařit. Menu se upřesňuje na stránkách školy až těsně před konáním kurzu. S sebou nepotřebujete nic jen dobrou náladu. Zástěru dostanete na místě a můžete si jí za 390,-Kč koupit domů (čistou nepoužitou) ! Mám ji :-)
Kurz začíná ve 12.30 a čeká na vás špičkově vybavený ateliér  rozdělený na dvě části, v přízemí najdete komfortně zařízené kuchyňské studio se společenskou místností, ve sklepních prostorách pak vinotéku určenou  pro sommeliérské kurzy a degustace vína.
Vaše osobní věci uložíte do šatny. Samozřejmostí jsou čisté toalety a umyvadlo. Na pracovní ploše jsou připraveny veškeré suroviny a nádobí pro vaření vybraného menu. Pokud nechcete vařit předkrm cena kurzu se sníží a vaříte pouze hlavní chod. Veškeré nápoje si hradíte sami. Já měla sklenku proseca a kávu k obědu. 
Kuchařské kurzy jsou rozděleny do různých úrovní a nabízí naprostou svobodu volby, ať už jde o intenzívní kurzy, jednorázové lekce, soukromé kurzy pro skupiny apod. Maximální kapacita kurzů je 16 osob, nicméně tento počet se vždy odvíjí od náročnosti kurzu.
Délka jednotlivých kurzů je různá, odvíjí se od náročnosti a tematického zaměření kurzů.
Během celého kurzu máte  možnost komunikovat s kuchařem nebo jeho asistentem. Pokud nebudete něčemu rozumět, neváhejte se zeptat, poradí Vám velmi pohotově a profesionálně.  Vše, co si uvaříte, sníte v krásné jídelně nebo si můžete pokrm odnést domů. Dokonce za vámi může přijít návštěva která se dívá  (nesmí překážet) jak vám to jde od ruky a následně ochutná vaše dílo. Naším šefem se pro včerejší kurz stal Radim Gerlich z restaurace Aromi. Uvařila jsem pastu (vařila se 15 minut a byla al dente) s krevetami a mušlemi. Zásadní ingrediencí byla omáčka ze skořápek krabů a krevet. Radim odpověděl na všechny otázky a báječně vysvětlil postup přípravy a prozradil svoje tajné postupy . Během vaření můžete fotit a dělat si poznámky. Kuchař vám předvede celý postup přípravy. Pak následuje vaření účastníků kurzu. Kuchař už jen dohlíží a poradí pokud se něco nedaří. Jídlo si sami naservírujete a sníte. Je to parádní zážitek. Na kurz jsme šly tři ženy a užily jsme si to skvěle. Po obědě jsme si v krásně zařízené jídelně vypily italské espresso a cestou domů jsme se cítili jako když jdete z lázní. Rozhodly jsme se, že budeme chodit do kurzů pravidelně 1x měsíčně. A příště si můžeme vybrat sami jídlo, které se chceme naučit vařit. Nezbývá než doporučení : Jdi, uvař to, sněz to a běž ........











úterý 12. března 2013

Pozvánka - otevírání ústřic 2013


Na Staroměstském náměstí v Praze se dne  23. března  2013 utkají profesionálové s kyblíkem plným třiceti ústřic typu Belon. Kdo je zvládne otevřít nejrychleji, stane se mistrem ČR. Přijďte se podívat a také ochutnat. Akce se koná od 14 do 16 hodin.   Pořadatelem je Pražský kulinářský institut.
Dobře otevřené lastury poputují do obecenstva.
Hodnotí se samozřejmě čas, který soutěžící budou potřebovat, aby se dostali k lahůdce ukryté v pevně zavřené skořápce. Další body získají také za úpravu nebo čistotu pracovního místa. Podle těchto pravidel se soutěží i na velkých mezinárodních akcích a také na evropském nebo světovém šampionátu.

Ústřice se otevírají speciálním tupým nožíkem s odolnou špičkou, ten se zasune mezi skořápky a ústřice se jím vypáčí. Pak se ústřice opláchne a člověk, který ji otevírá, ji přidrží a ulitu otevře. I když to v profesionálním provedení může vypadat jednoduše, až tak snadné to není. Čerstvé ústřice jsou totiž velmi pevně uzavřené, pokud je lastura otevřená, jsou už nepoživatelné.

Světový den vody

22.3.2013 je světovým dnem vody. Bez vody nelze žít. Bez vody neuvaříme.
A tak si připijme na zdraví vodou z kohoutku. Pomocí aplikace pro iphone můžete vyhledat nejbližší restaurace nebo kavárny, které nabízejí  vodu z kohoutku. Pokud máte rádi domácí sodovku, řešením je sodastream. Jednoduché zařízení s velkou bombičkou pro domácí bublání.


http://www.kohoutkova.cz/o-projektu/
http://www.sodastream.cz



pondělí 11. března 2013

Navštívenka : Japonská řemeslná pekárna


    Dnes byl otevřen nový podnik Japonská řemeslná pekárna . Všechen pekařský sortiment se zde prý vyrábí z vlastního kvásku. Ráno jsem pročetla nabídku na: http://hotarubakery.com a čekala jsem názvy v japonštině a nabídku pečiva o kterém jsem nikdy neslyšela. K mému údivu jsem v nabídce našla : quiche, chleby, toastový chléb, pizzu ....ale i méně známé názvy pečiva jako třeba Kunini. Nicméně zvědavost mi nedala a odpoledne jsem nakoukla do malinkého velmi stroze zařízeného ale voňavého pekařství. Za pultem stál velmi úslužný pekař v úhledném rondonu a v kuchařské čepici. Mluvil velmi špatně česky. Zboží v nabídce už bylo málo. Přesto jsem si vybrala: baguette větvičku a fougasse. Omlouvám se za fotky ale doma jsem nestihla lepší obrázky neb se nákup snědl prakticky v okamžiku. Těsto je velmi vláčné a chutné. Ceny velmi příznivé. Minulou sobotu jsem ochutnala fougasse od pekařky na trhu na Náplavce a byl tvrdý a dost nechutný, tenhle byl báječný a vláčný.  Určitě  by vydržel bez problémů i do druhého dne. Každý druh jsem dostala zabalený v celofánovém sáčku a celý nákup v papírové tašce s logem podniku.  Doufám, že se mi podaří ochutnat příště  více druhů pečiva. Každopádně držím palce a přeji spokojené zákazníky.       
   Otevírací dobu  podniku  7 - 19.00 neberte vážně. Pekař peče všechno sám a pro zákazníky je k dispozici od  12.00 do 17.00 od pondělí do pátku.             

           Baguette větvička                          


                                                                                          Fougasse plný černých oliv
                     
                                   
                                            









 papírová taška s logem podniku





sobota 9. března 2013

Pain aux olives (olivový chlebíček)


Tento recept mi doporučila úžasná dáma Dagmar Derré a je to vynikající, voňavý dejme tomu chleba bez kynutí se spoustou dobrot uvnitř.


Ingredience:

 180-200 g hladké mouky. 
      1lžičku prášku do pečiva
      4 vejce
      5 lžic oleje
 150 ml mléka
 150 g míchaných oliv bez pecek (zelené, černé)
 100 g strouhaného pamazánu
 150 až 200 g anglické slaniny  nakrájené na drobno ( já jsem použila italský špek )
  pepř-sůl-máslo na vymazání formy

Olivy propláchneme  vodou a necháme okapat.
Do mouky promíchané s kypřícím práškem zapracujeme po jednom vejce. Vmícháme po částech olej a mléko a velmi dobře promícháme. Ideální je použít ruční mixér a těsto vymíchat do hladka. Opepříme a velmi opatrně osolíme.  Olivy i slanina jsou dostatečně slané!
Pak přimícháme sýr, rozpůlené olivy  a slaninu. 
Obdélníkovou formu na  dobře vymažeme máslem a naplníme těstem.
Vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C. Pečeme 15 minut a teplotu zmírníme na 170-180 °C. Pečeme dalších asi 30 minut. Přibližně v polovině pečení můžeme zakrýt alobalem.
Zajímavější chuť získáme přidáním sušených rajčat do těsta.

Podáváme k salátům nebo si dejte jen tak . Krásně voní a báječně chutná . A nezbyde ani drobeček.

Krém na ruce


Máčení rukou, omývání ovoce, zeleniny, úklid kuchyně a konečně i studené venkovní počasí není moc fajn pro naše pracovité ručičky. Mám pro vás řešení, které si uvaříte ve vodné lázni. Vyzkoušela jsem domácí krém na ruce. Používám ho denně a výsledky se dostavují jen se musíte trošku rozběhnout pro ingredience a předem si opatřit malé kelímky s víčkem nebo malé skleničky na uchování krému.

Ingredience:

4 lžíce madlového oleje ( já mám Saloos)
4 lžíce kokosového oleje ( mám  bio z D&M)
3 lžíce vloček včelího vosku (lze vynechat)
6 lžic glycerinu (koupíte v lékárně)
6 lžice Levandulového esenciálního oleje (prodejny Horoskop)

Připravte si vodní lázeň, zahřejte a do kastrůlku dejte mandlový a kokosový olej a vosk.
Vše rozpusťte a dobře zamíchejte. Po kapkách přilévejte glycerin. Odstavte ze zdroje tepla a míchejte.
Chvíli to trvá než směs začne houstnout.  Na závěr přidejte levandulovou esenci.
Pokud vynecháte včelí vosk ztuhne směs až za několik hodin a staně se z ní spíše olejová emulze. Uchovávejte v chladu. Používejte podle potřeby několikrát denně. Působí velmi rychle, krásně voní a lze jej používat nejen na ruce ale i na suchá chodidla (paty). Závěrečnou vůni si můžete měnit podle chuti. Krém bude krásně vonět s esencí lemongrass.

Zkuste tuhle domácí  APATYKU je to zábava a znáte obsah toho čím si pěstíte Vaši pokožku.










sobota 2. března 2013

ACAÍ

   Mám ráda nové chutě s když jsem dostala nabídku zúčastnit se  ochutnávky  Acaí (čti asají)  neváhala jsem ani chvilku. A byl to zážitek. Acaí je štíhlá palma s dlouhými listy. Roste v brazilském pralese a produkuje trsy s ovocem o váze až 6 kg. V brazílii tyhle bobulovité plody plné semen nazývají super-food. Krásně fialové plody připomínající borůvky obsahují vitamíny, minerální látky, esenciální nenasycené mastné kyseliny a antioxidanty. Vzhledem k tomu, že sklizené ovoce velmi rychle oxiduje musí se expedovat do 24 hod. po sklizni. Aby se uchovali všechny důležité látky těchto plodů je ovoce zmrazováno v blocích nebo se rovnou mrazí do plastových kelímků a takto uchované se prodává. 
  
  Tradiční Brazilské Acaí je na Tigela (tidžela). Z mraženého ovoce si oddělíte část přidáte banán a rozmixujete ponorným mixérem . Podává se v misce s müsli a kolečky banánu. Je to vynikající a velmi osvěžující snídaně. Z Acaí můžete připravit koktejly, smoothie a nebo se dá jíst jen tak jako zmrzlina. Rozmixované je výborné jako náplň do palačinek nebo na lívanečky. Chuť Acaí připomíná borůvky ale s troškou čokolády. Je to chuť nezaměnitelná. Všichni kdo se zúčastnili degustace byli nadšeni a já už ji mám v mrazáku.






LETENSKÉ PRASE aneb ZABIJAČKA V MUZEU



VI. ročník tradiční slavnosti

9.3.2013 (10 - 18 hod.) 

Národní zemědělské muzeum Praha
Národní zemědělské muzeum Praha připravuje již 6. ročník tradiční a návštěvníky oblíbené akce

“LETENSKÉ PRASE aneb ZABÍJAČKA V MUZEU”
Slavnost spojená s ukázkami práce řezníka při klasické české zabíjačce, prezentacemi, ochutnávkami a prodejem řady gastronomických specialit, ukázkami lidových řemesel a práce modelářů, dětský program.

Slavnost, která nabídne samozřejmě rovněž možnost prohlídek všech aktuálních expozic a krátkodobých výstav Národního zemědělského muzea v Praze na Letné (Kostelní 44), se uskuteční v sobotu 9. března 2013 od 10 do 18 hod.!


    Sezónní info březen

    Březen - první jarní měsíc, trhy už jsou v plném proudu, ale na sezonní potraviny s ještě chvilku počkáme. Nicméně první vlaštovkou je medvědí česnek. Udělejte si z něj pesto a pochutnejte si na skvělých těstovinách s medvědím česnekem. Zapomeňte na zimu a přivítejte jaro. Zasaďte si doma bylinky a těšte se z prvních jarních dnů.





    v březnu je k dostání:

    růžičková  kapusta
    zimní jablka
    celer
    cibule
    česnek
    kapusta
    mrkev
    brambory
    petržel
    zelí červené a bílé

    kdo se vyzná může koncem března najít v lese:

    penízovku sametovou
    kačenku českou





    pátek 1. března 2013

    Slané koláčky z listového těsta


    Tyhle koláčky, vlastně jsou to čterečky snadno a rychle připravíte ve chvíli kdy za dveřmi už stojí hosté nebo máte fakt velký hlad ale nechce se vám vařit. 
    Suroviny:
    1 balíček listového těsta
    černé olivy okapané přepůlené
    sušená rajčata v olivovém oleji pokrájené na menší kousky
    300 g mini mozzarella pokrájená
    bazalkové pesto 
    olivový olej
    rukola
    cherry rajčata pokrájená na půlky
    prosciutto
    1 našlehané vejce
    trochu tymiánu, sůl, pepř 

    Pracovní postup:
    Troubu předehřejte na 200 C. Plech vyložte pečícím papírem. Aby se vám papír nezvedal pokapejte plech troškou oleje. Z rozváleného těsta vykrájejte čtverečky přibližně 12x12 cm. Zvedněte jim okraje, přilepte rohy vlhou rukou, dno propíchejte vidličkou  a vnitřek potřete bazalkovým pestem.  Na každý koláček  klademe náplň podle chuti : plátek prosciutta, půlky cherry rajčete, sušená rajčata, mozzarellu, olivy. Vyplníme celý prostor vnitřku koláčku. Můžete lehce posolit hrubozrnnou solí, opepřit mletým pepřem a okořenit troškou tymiánu.  Zakápněte olivovým olejem. Vnější strany potřete rozšlehaným vejcem. 


    Pečte  15 - 20 minut až koláčky zezlátnou. Sejměte z plechu. Podávejte s lístky rukoly.
    Můžete vyzkoušet změnit mozzarellu za parmazán v tomto případě buďte opatrní se solí.
    Ke koláčkům si dejte skleničku bílého vína.


    Jsem starej šťoural.......




        Letos na jaře to budou dva roky od té doby co jsem začala pravidelně navštěvovat jednu restauraci říkejme jí třeba U Broka v blízkosti mého domova. Za dva roky jsem ochutnala všechno čeho jsou kuchaři v této provozovně schopni. Musím v první řadě zmínit, že v okolí nemá tato restaurace v podstatě konkurenci a denně ji na polední menu navštíví opravdu velké množství strávníků. Majitelé jsou možná manželé možná přátelé ( to mi dodnes zůstalo utajeno). Muž  a žena ! On vysoký chlap téměř  bez výrazu ve tváři  s vlhkým okem za barem sleduje jak se plní penězi šuplík od kasy. Ona říkejme jí třeba stará Majerka ( pravé jméno si nechám pro sebe) by chtěla byt dámou a hrdou majitelkou svého podniku. Ale protože Achylova pata českého pohostinství čímž je personál ji dost bolí,  běhá stará Majerka mezi kuchyní, placem a zákazníky v zástěře s upatlanýma rukama a každého hosta vítá a plácá po zádech s radostí, že přišli vytoužené peníze na nové nehty a lodičky. Na úplném začátku od doby co pozoruji vývoj tohoto podniku působila madame Majer velmi způsobně. Měla chuť  vařit téměř haute  cuisine. Jídelníček se měnil podle roční doby a surovin a i když ne vše splnilo mé chuťové očekávání držela jsem ji palce pro to nadšení. Madame se začalo líbit v rozmanitých chutí Francie ale dlouho v nich  nevydržela a jako orkán vletěla na italskou kuchyni. No, nezvládla velení a servírovala vlastně pouze názvy jídel které se velmi lišili od podávaných pokrmů. Když se probrouzdala Itálií skočila na chvilku do Asie a pane bože to se už jíst nedalo ani trochu. Ve finále si Majerka řekla ze hamburger bude taky fajn a zkusila trochu z té země za velkou louží.

      Majerka, která nikdy nevystrčila nos ze svého rajonu takto objela celý svět. Lidé nepřestali chodit. Parkrát v týdnu se jí jídlo vrátí do kuchyně - hostům nechutná ! Majerka pokrčí rameny a pošle jim becherovku však oni zas  přijdou kam by chodili hlavně když  to zaplatí. Ptala jsem se jí  proč vaří jídla která lidem nechutnají ona se usmála a řekla: " Když on ten kuchař - náš Zdeněček právě tahle jídla  strašně rad vaří :-)!" No, co zmůžete ! Buď to akceptujete nebo půjdete jinam! Mně to baví. Když chodím k Brokovi často, většinou Majerce začnu lézt na nervy a koncem tydne mně vyhání sudlicí. Když pár týdnů vynechám vítá  mne prapory jako bych už byla prohlášena za mrtvou. V podstatě ji mám ráda! Zvykly jsme si na sebe.  Nejdřív se jí mé připomínky k jídlu nelíbili. Snažila se argumentovat a často mne plácla zástěrkou. Postupně začala měnit názor a předem se mně ptala jestli opravdu budu obědvat to co jsem si vybrala v menu ?......" A... nedala by jste si třeba něco jiného! ?"  Brzy jsem pochopila že jsem si vybrala jídlo které včera bylo zelí a knedlo a dnes jsou zněj perfektní  halušky! Dala jsem na její rady a od té doby dostávám slušné porce, čerstvé jídlo a k tomu kopu historek. Majerka si k Vám nesedne, stále se rozhlíží po lokále a hlídá strávniky! Ona postojí, založí ruce a v podstatě vy můžete jen naslouchat protože právě jíte ! Ona vám jídlo zpestří tak, že skoro zapomenete co jste obědvali. Začala se mi svěřovat s nejtajnějšimi fígly které v kuchyni provádí a taky mi objasnila proč s tou Francií skončila. Vlastně si vyzkoušela světovou kuchyni a zjistila že na ní nezbohatne! Češi chtějí guláš a knedlík ! Velké porce a nízké ceny !

    Jsem vlastně ráda, že to pochopila! Já si na haute cuisine dojdu tam kde jí umějií:-)!

    Jeď Majerko jeď!.............. A dělej to co umíš doře !

    Já se ti v tom stejně nepřestanu šťourat, protože já ...... jsem Starej šťoural :-))!